Vracíme se tam zpátky, Pane nás ochraňuj, zpátky do údolí Ashau. Myslel jsem, že už nikdy více, ale kdo tady v pralese uslyší vaše modlitby? Bůh je daleko, v srdci většiny z nás už pro něj nezbývá žádné místo. Obracíme se na něj proto, že se to od nás jako od Američanů očekává a budeme tak pokrytecky činit do té doby, než kulka Vietcongu přetrhne slabou nit mezi životem a smrtí a setkáme se s ním tváří v tvář…

Od chvíle, kdy jsme se v družném partnerství s nepostradatelnou M-16 poprvé zanořili do hustých křovin Vietnamské džungle a okusili na vlastní kůži strach z žáru krutých bitev, uplynula již nějaká doba a my, dávno otrlí veteráni pokrývající pažby svých zbraní zářezy za každého prokazatelně mrtvého nepřítele, jsme netrpělivě čekali na pokračování. K tomu nakonec opravdu došlo a datadisk Fist Alpha na sebe naštěstí nenechal čekat dobu delší, než nezbytně nutnou.

Pro případ že původní Vietcong někdo z vás nezná – povídat si budeme o válečné 3D akci, kterou mají na svědomí všem hráčům snad notoricky známé týmy Pterodonu a Ilusions Softworks. O její hlavní náplni, potažmo historické i zeměpisné lokalizaci, nemůže být doufám na základě již výše napsaného žádných pochyb – opět tedy povedete svou jednotku vstříc neznámým a nebezpečným hlubinám pralesa, kde každá drobná nepozornost předznamenává smrt z rukou ve skalách ukrytého snipera. A již na začátku nalezneme také první originální prvek tohoto datadisku, protože – pozor, překvapení – zahrajete si za  postavu seržanta Warrena Douglase, o kterém díky minulému příběhu již dobře víte, že nakonec tak jako zemře.

Milovníci happyendů zamáčknou slzu, my ostatní se můžeme škodolibě radovat. Přestože by de facto mělo jít o pokračování, vlastní děj je tímto situován do období před příletem Steve R. Hawkinse (titulní hrdina Vietcongu) a odehrává se tudíž v minulosti oproti původní hře. Další a poslední novou postavou je - alespoň pro několik prvních úkolů - stopař Nguyen Nham. Ke konci se již ve vašem týmu budou vyskytovat pouze jména notoricky známá, tedy Joe Crocker, P.J. Defort atd.

Nová kampaň

Díky častějším video-předělům vzniká v celkovém počtu nových singleplayer misí poněkud chaos, takže se v tomto ohledu spokojíme s oficiálním údajem zmiňujícím číslo sedm, které se dále může ovšem zvětšovat/zmenšovat úměrně vašemu názoru na to, co všechno vlastně každou jednu konkrétní misi tvoří. Tak jako tak, celkový čas nutný k dokončení nepatří zrovna k těm nejdelším a leckde mi přišel být i trochu natahovaný - například zbytečně dlouhými pochody, během kterých se toho zase až tak moc neděje (osobně doporučuji pozorovat pro zabavení se poletující pestrobarevné motýlky, či jiné zástupce fauny).

Přestřelka ve skalách * Místo masakru * Pokus o ostřelování lián

V tomto ohledu mě poněkud konsternoval už průběh první mise (záchrana sestřeleného letce), kdy mě v jisté fázi stopař po potvrzení rozkazu „hledej pilota“ sebevědomě vlekl džunglí k vraku letadla, u kterého byl ukryt jeden z nepřátel a teprve po jeho likvidaci si celou záležitost rozmyslel a vydal se zase směrem opačným. Když už jsem jednou u popisu pracovní náplně, rovnou uvedu, že se postupně dočkáte i bitvy o chrám, prolézání podzemí (zábava na delší dobu), obrany tábora a dalších podobných zpestření všedního dne profesionálního vojáka. Na datadisk celkem slušné, ne?

Dojde znovu i na útok ze vzduchu, nejvíce však odolnost vašich nervů prověří závěr, který klade značný důraz na tichý pohyb terénem a nenápadnou likvidaci protivníků a kdy se největší prioritou stává nevyvolat předčasně poplach – tady by možná bývalo stálo za to i trošku ubrat. Orientace v terénu není nijak složitá, obvykle vás na správnou cestu navádí přímo struktura levelu, k dispozici je i mapa nebo již zmiňované služby vašeho stopaře. I to má mj. za následek, že v případě skutečně intenzivního hraní lze kampaň Fist Alphy uzavřít tak za jeden - dva dny a to není opravdu mnoho. Takže se nabízí otázka co dál.

Pro její vhodné zodpovězení se mi asi nejvíce zamlouvá zmínka o variantě misí samostatných, kdy si vyberete mapu, stranu konfliktu, počet agresorů i členů ve vlastní skupině a s vhodnou výzbrojí vyrazíte do akce – na nějaké questy tentokrát zapomeňte, jde pouze o jeden velký masakr, který vám dá i na normální obtížnost slušně zabrat. Prakticky totéž v bleděmodrém je samostatná bitka, jen s tím rozdílem, že jednotlivé úseky, ze kterých můžete volit, se zde budou odkrývat až v závislosti na tom, jestli tyto napřed dokončíte přímo v kampani - a právě tady již také bude jejich finální počet vyšší než sedm. Otázku jak dlouho vás bude bavit hrát znovu to stejné, byť se zajímavými inovacemi, které umožňuje právě i volba vlajky (za Vietnamce začínáte obvykle na jiných pozicích, než za Američany), ponechám ke zodpovězení každému z vás, u mě osobně to však příliš dlouho nebylo.

Jeden na jednoho, to je fér * Pohled na svět skrze závoj vodopádu * Idylka v horách

Zapomenout nesmím ani na trénink, který se již tradičně u válečných titulů Ilusions Softworks stává velmi zábavnou součástí hry a navíc v rámci čtyř sekcí prověří široké spektrum vašich schopností předtím, než naostro vyrazíte do akce – ale ruku na srdce, kdo by zkoušel Fist Alpha, aniž by si ještě předtím nezahrál Vietcong a to již minimálně proto, že datadisk ho ke svému chodu vyžaduje (podotýkám, že v případě Fist Alpha CZ to musí být taktéž verze česká).

Ve více se to lépe táhne

Uprostřed pralesa pocítíte největší strach v noci. V té době němé houštiny ožívají neznámými zvuky a ze spánku vás vytrhávají nelidské skřeky. Někteří z nás preferují boj ve tmě před relativním klidem a neznámem, které nás obklopují přes den, minometné přestřelky před pozorováním stínů mohutných stromů a toho, co se snad skrývá mezi nimi. Jediným rozptýlením se stává pohled na překrásné nebe, poseté milióny hvězd…

Samostatnou kapitolkou je multiplayer a to nejen proto, že Vietcong po síti je záležitostí dokonce i progamingovou. Na co se tedy jeho příznivci mohou těšit? Pro dlouhá virtuální klání je k dispozici 8 nových území připravených na vzájemné měření sil, povětšinou pochopitelně přejatých ze singleplayeru. Dobrou zprávou je, že jsou uzpůsobeny více režimům hry, špatnou pak, že žádné nové módy se nekonají, i když podle manuálu je tomu naopak.

Prastaré ruiny znovu zalije krev * Zatím ještě klidný přístav * Který povel teď?

Zmíněný Turn Table je už totiž obsažen i v patchi 1.41, přesto ale ještě ve stručnosti uvedu jeho popis – útočící tým se pokouší o obsazení určitého počtu vlajek, které současně slouží jako pozice respawnů jeho členů, oproti tomu tým bránící se jim v tomto snaží zabránit. Jakmile dojde k obsazení poslední vlajky, role se prohodí a po odehrání dvou kol získává bod ten z obou týmů, který získal vlajky pod svou kontrolu rychleji. Ať už se ale rozhodnete pro mód jakýkoliv, při dostatečně rychlém připojení k Internetu si můžete v klidu zaválčit až v 64 lidech současně a to již bude samo o sobě pro mnohé jistě dostatečným důvodem k vynechání snídaně, oběda i večeře.

Nová palebná síla

Ctitelé zbraní již určitě netrpělivě na tuto část čekají, takže nebudeme nic protahovat a přejdeme rovnou k rozborce. Prvním novým kouskem do sbírky se stává automatická puška M -14, využívaná - s namontovanou optikou - především jako kvalitní a přesná odstřelovačka. Z podobného soudku je i Sovětský Tokarev SVT1940, po roce 1940 dodávaný s PU optickým zaměřovačem. Starého dobrého známého bezpochyby reprezentuje samopal Sten MK II, který je v různé verzi a provedení k vidění snad v každé druhé válečné hře. Pokud je nepřátel více pohromadě, nenahraditelnou službu prokáže lehký kulomet Děgtjarev DP (zemi původu snad netřeba uvádět), disponující rychlostí střelby 550 ran za minutu.

Z bezpečí bunkru se střílí dobře * Ale venku je to už horší * Jen mi nikam neuhýbej

Na samotný závěr jsem si nechal svůj oblíbený samopal Škorpion vz. 61, pocházející z domácích luhů a hájů. Věřte, že i přes své menší rozměry dokáže zblízka natropit slušnou paseku. Poslední vylepšení již jmenovaných - i starších miláčků - je bajonet (lze připevnit na hlaveň vybraných zbraní), který jsem ale osobně v akci prakticky nevyužil a spíše se držel klasického nože. Pozor, klávesa pro jeho nasazení není předem definována a je nutné si ji nastavit!

To je všechno?

Zájemce o různé historické údaje ohledně způsobu vedení boje v džungli snad alespoň částečně uspokojí deníky, které obsahují nejen řádky o vašich misích a nových úkolech, ale k vidění jsou právě třeba i skici různých typu pastí líčených v té době s elánem na příslušníky Americké armády etc. Grafické zpracování je v podstatě totožné s původním Vietcongem, žádné propastnější změny jsem nezaznamenal, snad u skinů jednotlivých postav.

Povětšinou je ale nejpodstatnější složkou zeleň, zeleň a ještě jednou zeleň ala Ptero-Engine II. Vše samozřejmě s možnosti ovlivňovaní detailů, rozlišení (1280x1024 bych se slabším PC neriskoval) a vůbec přizpůsobení vaší HW konfiguraci. Závěrem se chci ještě dotknout úrovně lokalizace a dabingu. Ten mi přišel opravdu kvalitní a jak je u Illusions Softworks dobrým zvykem, nechybí v něm drsné vojenské hlášky, za jejichž (zde nepublikovatelný obsah) by se nejspíš leckdy zastyděl i Pepek námořník. Nechybí ani patřičná porce vojenského černého humoru - to všechno pochopitelně Vietcong na straně jedné přibližuje realitě a na straně druhé vzdaluje hráčům z mladší věkové kategorie.

zdroj: doupe.cz